蝌蚪视频

Anglo-American University congratulates Professor George Hays II, Ph.D., Dean of the School of International Relations and Diplomacy, for being featured in iDnes.cz. His interview, which can be found below translated into English or as the original in Czech, highlights his career and life that brought him to Prague.

Studoval na p臎ti univerzit谩ch ve t艡ech zem铆ch, nakonec se ale usadil v Praze, kde na jedn茅 z mezin谩rodn铆ch vysok媒ch 拧kol p艡edn谩拧铆 zahrani膷n铆 vztahy a diplomacii. Vyu啪铆t se p艡itom sna啪铆 toho nejlep拧铆ho z americk茅ho i 膷esk茅ho vzd臎l谩vac铆ho syst茅mu. 鈥濻tudent暖m se sna啪铆me v拧t铆pit 拧irok茅 v拧eobecn茅 vzd臎l谩n铆 p艡edt铆m, ne啪 se pono艡铆 do specializace,鈥� 艡铆k谩 George Hays.

Narodil se a vyrostl v americk茅m Ohiu, kam se dodnes sna啪铆 alespo艌 jednou ro膷n臎 vracet. Jeho 啪ivot ale nabral ne膷ekan媒 sm臎r u啪 v roce 2002. 

Dnes s rodinou 啪ije v Praze a p暖sob铆 jako vysoko拧kolsk媒 u膷itel.

Jak媒 byl v谩拧 prvn铆 dojem z Evropy, kdy啪 jste sem p艡ijel jako student st艡edn铆 拧koly?
Je t臎啪k茅 odd臎lit dobu m茅 cesty od tehdej拧铆ch ud谩lost铆. Moje prvn铆 dojmy z Prahy, kde jsem p艡estupoval na letu z USA do Ko拧ic v roce 2002, se poj铆 s pilotem letadla, kter媒 p艡el茅tal nad m臎stem a ukazoval 拧kody po povodn铆ch 鈥� p艡il茅tal jsem toti啪 pr谩v臎 v srpnu, v dob臎 nejv臎t拧铆ch z谩plav. Jeden z prvn铆ch dojm暖 z Evropy, kter茅 si pamatuji, byl, jak bl铆zko u sebe v拧echno bylo. Nemohl jsem uv臎艡it, 啪e z okraje jedn茅 vesnice je vid臎t na druhou 鈥� nejen kv暖li vzd谩lenosti, ale i proto, 啪e mezi nimi nebyl 啪谩dn媒 les. V Ohiu jsou od sebe m臎sta a vesnice mnohem d谩l, 膷asto mezi nimi le啪铆 rozs谩hl茅 lesy.

Jak媒 dojem na v谩s ud臎lali zdej拧铆 lid茅?
V拧ichni byli velmi spole膷en拧t铆 a otev艡en铆, ale m臎l jsem pot铆啪e rozum臎t, co se d臎je, kv暖li jazykov茅 bari茅艡e. Neuv臎domoval jsem si, jak hlubok谩 ta bari茅ra je 鈥� p艡ipadal jsem si znovu jako mal茅 d铆t臎, kter茅 se u膷铆 mluvit a dorozum铆vat. Moje hostitelsk谩 rodina byla velmi laskav谩, ka啪d媒 den ve膷er jsme si spolu sedli, pov铆dali si o tom, jak媒 jsme m臎li den, a ke vz谩jemn茅mu porozum臎n铆 pou啪铆vali velk媒 p艡ekladov媒 slovn铆k.

Zav铆tal jste na Slovensko, ov拧em ne do Bratislavy, jak by se asi dalo p艡edpokl谩dat, ale do Spi拧sk茅 Nov茅 Vsi. To je hodn臎 atypick茅. Jak na to do拧lo?
Oblast v Ohiu, odkud poch谩z铆m, m谩 velkou 膷eskou a slovenskou komunitu. V m茅m rodn茅m m臎st臎 m臎l m铆stn铆 Rotary klub v媒m臎nn媒 program, kter媒 vedl rodinn媒 p艡铆tel, jeho啪 prarodi膷e poch谩zeli ze Spi拧sk茅 Nov茅 Vsi. Po skon膷en铆 studen茅 v谩lky roz拧铆艡il program pr谩v臎 tam. Kdy啪 jsem dosp铆val, rodi膷e mi kladli na srdce, 啪e 鈥瀖us铆m cestovat鈥� a pozn谩vat sv臎t. A kdy啪 na to do拧lo, jel jsem pr谩v臎 do Spi拧sk茅 Nov茅 Vsi 鈥� a na tamn铆m gymn谩ziu, kam jsem chodil, jsem tr谩vil hodn臎 膷asu s jednou spolu啪a膷kou, kter谩 um臎la velmi dob艡e anglicky, tak啪e jsme si mohli skute膷n臎 pov铆dat. Nakonec se stala moj铆 p艡铆telkyn铆.

Jak茅 ta l谩ska m臎la pokra膷ov谩n铆?
Po v媒m臎nn茅m pobytu jsem se samoz艡ejm臎 vr谩til dom暖 do Ohia. Ale ne nadlouho. Cht臎li jsme b媒t spolu. Tak啪e jsem se, jak se 艡铆k谩, 鈥瀡r谩til na m铆sto 膷inu鈥� 鈥� nejd艡铆v do Bratislavy, kde jsem studoval na univerzit臎 bakal谩艡sk媒 program. Navazuj铆c铆 magistersk茅 studium jsme u啪 oba absolvovali v Praze. Pozd臎ji jsme se zasnoubili, vzali se a za膷ali tu 啪铆t spole膷n媒 啪ivot.

Jak茅 vn铆m谩te nejv臎t拧铆 rozd铆ly? Co v谩m tu vyhovuje?
沤ivot v 膶esku je super a pro rodinu to plat铆 jakbysmet. M铆t jistoty, co se t媒膷e p茅膷e o d臎ti, dostupnosti zdravotn铆 p茅膷e, bezpe膷nosti, ale t艡eba i takov媒ch drobnost铆, jako je doprava do pr谩ce 鈥� to je 煤啪asn茅.

Na co jste si naopak musel zvyknout?
Mo啪n谩 to bude zn铆t trochu divn臎, ale musel jsem si zvyknout na men拧铆 prostor. Je opravdu t臎啪k茅 vyj谩d艡it slovy, jak obrovsk茅 vzd谩lenosti jsou v USA mezi jednotliv媒mi m臎sty a jak媒 to m谩 dopad na budov谩n铆 komunit.

Taky pro m臎 bylo n谩ro膷n茅 zvyknout si na roli cizince 鈥� kulturn铆 rozd铆ly, nutnost neust谩le sledovat dokumenty a vynakl谩dat spoustu energie jen na to, abych tu mohl leg谩ln臎 existovat. Ta obrovsk谩 byrokracie, to pro m臎 byla opravdu t臎啪k谩 zkou拧ka.

Dlouho mi rovn臎啪 chyb臎lo j铆dlo, na kter茅 jsem byl od mali膷ka zvykl媒, ale mnoho v臎c铆 se sem u啪 dost谩v谩. A chyb铆 mi tak茅 drobnosti spojen茅 se sv谩tky a tradic铆 鈥� t艡eba vyzdoben茅 domy o Halloweenu nebo V谩noc铆ch. Nejv铆c mi ale sch谩z铆 mo啪nost vyjad艡ovat se naplno ve v拧ech odst铆nech jazyka 鈥� nuance, vtipy, metafory.

Pracujete jako vysoko拧kolsk媒 u膷itel. Pl谩noval jste od za膷谩tku akademickou kari茅ru, nebo to p艡i拧lo n谩hodou?
Kdy啪 jsem byl d铆t臎, cht臎l jsem b媒t astronautem a byl jsem posedl媒 matematikou a v臎dou. Jen啪e v 11 letech jsem m臎l v谩啪nou nehodu 鈥� frakturu lebky a otok mozku 鈥� a l茅ka艡i mi 艡ekli, 啪e astronautem ur膷it臎 nikdy moc b媒t nebudu. Na st艡edn铆 拧kole jsem zase cht臎l b媒t pr谩vn铆kem, ale maminka, kter谩 je pr谩vni膷ka, mi 艡ekla, 啪e s mou povahou bych sp铆拧e str谩vil v铆c 膷asu ve v臎zen铆 za pohrd谩n铆 soudem ne啪 v soudn铆 s铆ni. Tak啪e jsem si musel naj铆t jinou cestu.

Tak啪e na co padla volba?
Zvolil jsem si filozofii, kter谩 mi z po膷谩tku 拧la velmi dob艡e. Cht臎l jsem v n铆 pokra膷ovat a啪 na doktor谩t. Pak jsem ale potkal svou budouc铆 man啪elku 鈥� Evropanku studuj铆c铆 mezin谩rodn铆 vztahy. Zm臎nil jsem obor, abychom m臎li v铆c spole膷n媒ch t茅mat, p艡est臎hoval se za n铆 do Evropy a d铆ky n铆 jsem tu nakonec za膷al i kari茅ru akademika.

Studoval jste celkem na p臎ti univerzit谩ch ve t艡ech zem铆ch 鈥� jak byste popsal hlavn铆 rozd铆ly mezi americk媒m a 膷esk媒m vzd臎l谩vac铆m syst茅mem?
To je t臎啪k谩 ot谩zka, proto啪e z谩le啪铆 na dob臎, m铆st臎 i oboru. Obecn臎 bych 艡ekl, 啪e s铆la americk茅ho syst茅mu spo膷铆v谩 v jeho 拧铆艡i 鈥� mus铆te absolvovat mnoho p艡edm臎t暖 z r暖zn媒ch oblast铆 p艡铆rodn铆ch i spole膷ensk媒ch v臎d 鈥� a v metod臎 v媒uky, kde je d暖le啪it臎j拧铆 schopnost argumentovat ne啪 memorovat. 膶esk媒 syst茅m je siln媒 v hloubce 鈥� od za膷谩tku se zam臎艡uje na jeden obor a jde v n臎m skute膷n臎 do hloubky. Americk媒 model rozv铆j铆 obecn茅 kritick茅 my拧len铆 a 艡e拧en铆 probl茅m暖, zat铆mco 膷esk媒 klade d暖raz na specializovan茅 znalosti.

Co by se mohly 膷esk茅 univerzity nau膷it od americk媒ch, a naopak?
Mysl铆m, 啪e oba syst茅my jdou n臎kdy a啪 p艡铆li拧 daleko ve sv媒ch p艡铆stupech 鈥� a proto si tolik v谩啪铆m p艡铆stupu, kter媒 praktikujeme na Anglo-American University, kde se sna啪铆me oba pohledy na v媒uku spojit. Student暖m se sna啪铆me v拧t铆pit 拧irok茅 v拧eobecn茅 vzd臎l谩n铆 p艡edt铆m, ne啪 se pono艡铆 do specializace. Z谩rove艌 jdeme v teorii, metodologii i praktick茅 aplikaci d谩l, ne啪 je b臎啪n茅 na americk媒ch 拧kol谩ch. Kombinace t臎chto dvou p艡铆stup暖 je za m臎 mimo艡谩dn臎 cenn谩.

Pod铆vejme se na to i z druh茅 strany. Jak茅 jsou podle v谩s nejv臎t拧铆 rozd铆ly v p艡铆stupu student暖 tady a v USA?
Pokud si vyp暖j膷铆m k p艡铆kladu obor mezin谩rodn铆ch vztah暖, kter媒 u膷铆m zde v Praze, je to proti USA 煤pln臎 jin媒 sv臎t. Zaprv茅, prost艡ed铆 je zde opravdu mezin谩rodn铆 a je c铆tit, 啪e jednotliv茅 kultury se navz谩jem obohacuj铆 鈥� m谩me tu des铆tky n谩rodnost铆 z cel茅ho sv臎ta, co啪 samo o sob臎 p艡in谩拧铆 obrovskou hodnotu. Za druh茅, cestov谩n铆 je zde dostupn茅 a snadn茅, a钮 u啪 v r谩mci 膶esk茅 republiky nebo cel茅ho regionu 鈥� studenti tak maj铆 拧anci poznat osobn臎 r暖zn茅 kultury, za啪铆t r暖zn茅 ud谩losti. N臎kte艡铆 moji studenti t艡eba vyrazili jen na v铆kend do Srbska sledovat studentsk茅 protesty. Za t艡et铆, Praha nab铆z铆 mno啪stv铆 p艡铆le啪itost铆: st谩啪e v nadn谩rodn铆ch firm谩ch, neziskov媒ch organizac铆ch 膷i NATO 鈥� to v拧echno v srdci Evropy. To jsou zku拧enosti, kter茅 jsou v USA velmi t臎啪ko dosa啪iteln茅.

D谩 se ide谩ln臎 skloubit to nejlep拧铆 z obou vzd臎l谩vac铆ch sv臎t暖?
Troufnu si 艡铆ct, 啪e se n谩m to da艡铆. Na拧i studenti se u膷铆 v铆ce do hloubky ne啪 v USA, ale z谩rove艌 se od za膷谩tku u膷铆 i kriticky p艡em媒拧let, debatovat a rozv铆jet se nap艡铆膷 obory. To na mnoha 膷esk媒ch 拧kol谩ch, domn铆v谩m se, st谩le nen铆 b臎啪n茅. D暖le啪it谩 je i velikost t艡铆d 鈥� mal茅 skupiny umo啪艌uj铆 vytv谩艡et pevn臎j拧铆 vztahy mezi studenty a vyu膷uj铆c铆mi, co啪 podporuje komunitu i hlub拧铆 akademick茅 zapojen铆.

Je o v谩s zn谩mo, 啪e 膷asto vyu啪铆v谩te p艡i v媒uce i neot艡el茅 metody. Nap艡铆klad 膷asto propojujete film a politiku. Jak v谩s napadlo d铆vat se na mezin谩rodn铆 vztahy skrze film?
V roce 2004, kdy啪 jsem studoval v Bratislav臎, po艡谩dal americk媒 profesor z programu Fulbright filmov茅 ve膷ery v mal茅m kin臎. Jeden z film暖, kter茅 prom铆tal, byl The Quiet American (Tich媒 Ameri膷an). Film m臎 naprosto pohltil. Kdy啪 jsem se vr谩til do USA, cht臎l jsem se na n臎j pod铆vat v klidu znovu, ale nemohl jsem ho nikde sehnat. Nakonec jsem na拧el star拧铆 verzi z 50. let, pozd臎ji i nov臎j拧铆 z roku 2002, a sledoval jsem je po sob臎. Byl jsem p艡ekvapen, jak moc se li拧铆. Zjistil jsem, 啪e nov谩 verze byla dokon膷ena t臎sn臎 p艡ed 11. z谩艡铆m 2001. A proto啪e po 煤toc铆ch se zm臎nilo vn铆m谩n铆 Ameriky, film, v n臎m啪 Ameri膷an nen铆 kladnou postavou, nebyl v USA uveden. To m臎 p艡im臎lo p艡em媒拧let, jak se m臎n铆 p艡edstava 鈥瀟臎ch hodn媒ch鈥� v kultu艡e.

A jak jste na to 拧el a co jste zjistil?
Za膷al jsem analyzovat v谩le膷n茅 filmy a zjistil jsem, 啪e ka啪d媒 hollywoodsk媒 v谩le膷n媒 film o americk茅m konfliktu m臎l podobnou strukturu p艡铆b臎hu. V t臎chto filmech ne拧lo o klasick茅 鈥瀖y proti nim鈥�, tedy o st艡et Spojen媒ch st谩t暖 s nep艡谩telsk媒mi silami, ale o p艡铆b臎hy, kde proti sob臎 st谩li v啪dy dva Ameri膷an茅, zat铆mco samotn谩 v谩lka a zahrani膷n铆 nep艡铆tel tvo艡ili jen kulisu. Ka啪d媒 z t臎chto film暖 tak poukazoval na rozkol v americk茅 identit臎 鈥� na to, 啪e skute膷n媒m protivn铆kem byl jin媒 Ameri膷an.

D铆ky tomu jsou filmy i mezin谩rodn铆 vztahy do jist茅 m铆ry 鈥瀖eta鈥� zku拧enost铆 鈥� ukazuj铆 nejen ud谩losti samotn茅, ale i to, jak byly v dob臎 vzniku filmu vn铆m谩ny a jak茅 pohledy tehdy spole膷nost pova啪ovala za p艡ijateln茅. Skv臎l媒m p艡铆kladem je Rambo III, kde Rambo bojuje po boku mud啪谩hid暖 proti Sov臎t暖m v Afgh谩nist谩nu. Ten film je sice p艡铆拧ern谩 pod铆van谩, ale v媒born臎 zachycuje tehdej拧铆 vn铆m谩n铆 konfliktu.

Vy ale jdete je拧t臎 d谩l, 艡e膷eno s trochou nads谩zky 鈥� za hranice 拧koly. A to v r谩mci projektu nazvan茅ho Professors in the Pub. Znamen谩 to, 啪e se se studenty sch谩z铆te v hospod臎?
Takhle 艡e膷eno to nezn铆 煤pln臎 dob艡e, ale v z谩sad臎 ano. Jde o akci, kter谩 prob铆h谩 pravideln臎 jednou za m臎s铆c.

Pro膷? Nejde v拧echno probrat v u膷ebn臎?
Te膹 jste si na tu ot谩zku trochu ji啪 odpov臎d臎la. U膷ebna ve 拧kole je velmi form谩ln铆 prost艡ed铆, kde existuje jasn谩 hierarchie 鈥� profesor je 膷asto nad艡azen, hodnot铆 a ur膷uje pravidla. Studenti se tak 膷asto soust艡ed铆 v铆c na zn谩mky ne啪 na skute膷n茅 p艡em媒拧len铆. Kdy啪 se v媒uka p艡esune mimo tuto form谩lnost, bari茅ry miz铆. V projektu Professors in the Pub jde 膷ist臎 o diskuzi. Nejsou 啪谩dn茅 煤koly, zn谩mky ani 鈥瀉utority鈥�. Studenti se setk谩vaj铆 nap艡铆膷 obory i 拧kolami, v啪dy se zapoj铆 i v铆ce kantor暖, kte艡铆 zast谩vaj铆 r暖zn茅 n谩zory. Vznik谩 tak skute膷n臎 otev艡en茅, respektuj铆c铆 a inspirativn铆 prost艡ed铆 鈥� to nejlep拧铆, co m暖啪e akademick谩 p暖da nab铆dnout.

Co v谩s na v媒uce a pr谩ci s mlad媒mi lidmi nejv铆c bav铆?
Jsou to dv臎 strany jedn茅 mince. Na jedn茅 stran臎 je 煤啪asn茅 sledovat, jak se student rozv铆j铆, p艡ekon谩v谩 p艡ek谩啪ky a roste. Je skv臎l茅 b媒t u toho, kdy啪 mu 鈥瀌ocvakne鈥� nov媒 koncept 鈥� kdy啪 se mu 鈥瀝ozz谩艡铆鈥� o膷i v okam啪iku, kdy n臎co poprv茅 opravdu pochopil. Na druh茅 stran臎 je stejn臎 cenn茅, kdy啪 student podobn媒 moment p艡inese v谩m 鈥� kdy啪 se v diskuzi zamysl铆te jinak a najednou vid铆te v臎c z nov茅 perspektivy. Tohle oboustrann茅 objevov谩n铆 je pro m臎 na cel茅 v媒uce to nejlep拧铆.

Kde v谩s najdeme, kdy啪 zrovna neu膷铆te?
Kdy啪 nejsem v pr谩ci, tr谩v铆m 膷as s man啪elkou a d臎tmi. B臎hem sezony sledujeme online baseball, fand铆m Cleveland Guardians. A tak茅 膷asto grilujeme 膷i pracujeme na zahrad臎. Kdy啪 m谩m chvilku pro sebe, r谩d 膷tu nebo se pod铆v谩m na n臎jak媒 film.

Existuje film nebo kniha, ke kter茅 se neust谩le vrac铆te?
Popravd臎, v媒b臎r film暖 u n谩s doma dnes ur膷uj铆 sp铆拧e d臎ti. S knihami je to samoz艡ejm臎 jin茅. Znovu a znovu se vrac铆m ke t艡em. Jednou je Nadace od Isaaca Asimova 鈥� prvn铆 d铆l trilogie je skv臎lou analogi铆 v媒voje z谩padn铆 civilizace po p谩du 艠铆ma, cel谩 s茅rie je fascinuj铆c铆. Dal拧铆 je Command and Control od Erica Schlossera, makrohistorie v媒voje americk茅ho jadern茅ho programu spojen谩 s mikrop艡铆b臎hem jedn茅 konkr茅tn铆 hav谩rie. Kniha ukazuje, jak propojen茅 jsou d臎jiny v臎dy, politiky a moci 鈥� a je z谩rove艌 d臎siv谩 i osv臎tov谩. A tou t艡et铆 je The Demon in the Machine od Paula Daviese, kter谩 propojuje filozofii, termodynamiku, po膷铆ta膷ovou v臎du, chemii a biologii p艡i zkoum谩n铆 p暖vodu 啪ivota. Je kr谩tk谩, ale z谩sadn铆 鈥� po jej铆m p艡e膷ten铆 u啪 se na sv臎t d铆v谩te jinak.